Výstražné oblečení

Reflexní oděvy se používají v případech, kdy je nutné vizuálně signalizovat přítomnost osoby ve dne i v noci, za umělého nebo omezeného přirozeného osvětlení. Mezi nejběžnější provedení tohoto typu oděvu patří:

• výstražné vesty,
• výstražné oblečení (mikina, kalhoty),
• bundy,
• montérky,

Ochranné vlastnosti oděvní skupiny závisí především na materiálech použitých při její výrobě. Podle normy PN-EN 471:2005 „Výstražné oděvy s vysokou viditelností pro profesionální použití – Zkušební metody a požadavky“ by oděv měl být v každém případě vyroben z:

• podkladový materiál o ploše nejméně 0,5 m2,
• reflexní materiál o ploše nejméně 0,13 m2.

Podkladový materiál by měl být rovnoměrně rozložen po celém oděvu, tj. přední a zadní část by měly mít přibližně stejnou plochu (s tolerancí ±10 %). Reflexní pásky by měly probíhat vodorovně přes trup, rukávy a nohavice. Neměly by být užší než 50 mm.

Někdy se oděvy, bundy nebo kalhoty s vysokou viditelností vyrábějí z jiných textilních materiálů. Plocha, kterou vytvářejí, by neměla zmenšovat požadovanou minimální plochu pozadí a reflexního materiálu.

Ochranné vlastnosti výstražných oděvů se vyznačují příslušnými ukazateli fyzikálních vlastností materiálů: souřadnicemi chromatičnosti a koeficientem jasu stanoveným pro podkladové materiály, které mají fluorescenční barvy: žlutou, oranžovočervenou a červenou, a také povrchovou hustotou koeficientu odrazu reflexního materiálu při různých úhlech dopadu světla a různých úhlech pozorování.

Výstražné oděvy lze rozdělit do tří tříd na základě minimální plochy podkladového materiálu a reflexního materiálu. Oděvy třídy 3 mají největší plochu materiálu. Vzhledem k vlastnostem reflexního materiálu norma zavádí dvě třídy oděvů. Třída 2 odpovídá vyšším hodnotám plošné hustoty odrazivosti.

Důležitou vlastností podkladových materiálů reflexních oděvů by měla být vysoká stálobarevnost při praní (chemickém čištění), potu a světle, zejména v přírodních podmínkách. Ke ztrátě nebo snížení ochranných vlastností obvykle dochází v důsledku trvalého znečištění oděvu nebo blednutí podkladového materiálu. Blednutí je výrazně urychleno častými změnami vlhkosti materiálu (v důsledku sorpce potu nebo okolní vlhkosti).

Výrobce reflexního oblečení musí stanovit maximální počet cyklů údržby, které nesníží úroveň ochrany pod limity uvedené v normě. Uživatel musí dodržovat návod k použití a podmínky údržby.

Výběr reflexního oděvu závisí na podmínkách panujících na pracovišti (např. typ a intenzita osvětlení, intenzita provozu, vzdálenost od zóny provozu vozidel atd.) a na povaze vykonávaných činností (např. s přihlédnutím k množství vynaložené fyzické námahy).

Níže jsou uvedeny příklady umístění reflexních pásek na výstražné kalhoty a vesty, které splňují požadavky normy PN-EN 471:2005.

Obr. 1. Příklady umístění reflexních pásek na výstražných kalhotách a vestách.

Každý kus výstražného oděvu (mikina a kalhoty v kompletním oblečení) musí být trvale označen následujícími informacemi:

• název nebo kód výrobce nebo zplnomocněného zástupce,
• název, typ nebo druh produktu,
• velikost oblečení dle PN-EN 340:2006 [2],
• číslo předmětné normy PN-EN 471:2005 [1],
• grafický symbol, jak je znázorněno na obr. 2.

Obr. 2 Grafický symbol pro výstražný oděv, kde:

X – třída oděvu založená na velikosti povrchu podkladového materiálu a použitého reflexního materiálu dle PN-EN 471:2005 (1-3),

Y – třída oděvu založená na povrchové hustotě použitého reflexního materiálu dle PN-EN 471:2005 (1 nebo 2).

Návod k použití by měl obsahovat: kontraindikace pro používání oděvu, pokyny k údržbě a povolený počet cyklů praní nebo chemického čištění, po kterém se kvalita oděvu nezhorší.