Divize chemicky odolného oblečení

Oděvy, které chrání před chemickými látkami

Oděvy, které poskytují ochranu před nebezpečnými chemickými látkami ve formě plynů, par, kapalin a prachu. Další termíny zahrnují oděvy proti chemikáliím, oděvy odolné vůči chemikáliím, chemické oděvy a oděvy odolné vůči chemikáliím.

Oděvy z této skupiny se používají pro chemické zpracování v zemědělství, při chemických haváriích, v lakýrnictví, v chemickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu, dále při práci s azbestem a při všech ostatních pracích, kde existuje riziko kontaktu se škodlivými látkami.

V souladu se směrnicí 89/686/EHS je oděv chránící před nebezpečnými faktory klasifikován jako osobní ochranné prostředky (OOP) kategorie II nebo kategorie III , tj. je určen k ochraně před život ohrožujícími situacemi nebo nebezpečími, která mohou způsobit vážné a nevratné poškození zdraví.

Takové oblečení je označeno příslušným piktogramem:

Piktogram pro oděvy, které chrání před chemickými látkami.

Klasifikace oděvů na ochranu proti chemikáliím

Evropské normy klasifikují protichemické ochranné oděvy na základě intenzity vlivu látky na oděv a fyzikálního stavu chemikálie. Oděvy se dělí do šesti typů (Typ 1 - největší ochrana, Typ 6 - nejmenší ochrana):

Úroveň odolnosti protichemického ochranného oděvu vůči chemikáliím závisí především na materiálu, ze kterého je vyroben.
Vzhledem k odolnosti oděvního materiálu vůči pronikání chemických látek se tento dělí do tříd odolnosti v závislosti na době průniku měřené dle normy EN ISO 6529, tj. době, kterou molekuly chemické látky potřebují k průchodu tloušťkou materiálu.
Rozlišují se následující třídy odolnosti:

• třída 1 - doba průniku > 10 min
• třída 2 - doba průniku > 30 min
• třída 3 - doba průniku > 60 min
• třída 4 - doba průniku > 120 min
• třída 5 - doba průniku > 240 min
• třída 5 - doba průniku > 480 min

V závislosti na typu chemické látky, proti které má oděv chránit, se rozlišuje oděvy, které chrání před:

• anorganické kyseliny a zásady (kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, hydroxid sodný, hydroxid draselný), (oděvy odolné vůči kyselinám),
• organické kyseliny (kyselina mléčná, kyselina octová, kyselina mravenčí),
• oleje (rostlinné oleje, živočišné oleje, minerální oleje), (oděvy odolné vůči olejům),
• přípravky na ochranu rostlin,
• barvy a laky,
• organická rozpouštědla (např. benzen, aceton, toluen).

V závislosti na délce používání se protichemické ochranné oděvy dělí na:

• oděvy určené pro krátkodobé nebo jednorázové použití
• oděvy určené k dlouhodobému použití (opakovaně použitelné).

Pokud je oblečení správně vybráno pro dlouhodobé i krátkodobé použití, poskytne odpovídající úroveň ochrany. Existuje však rozdíl v odolnosti, který vyplývá z typu použitých materiálů.
Krátkodobé oblečení je vyrobeno z netkaných textilií a fólií a používá se mimo jiné při pracích, při kterých se oděv rychle znečišťuje (např. při lakování nebo malování).
Dlouhodobé oděvy jsou vyrobeny z povrstvených a impregnovaných tkanin. To zajišťuje větší odolnost vůči agresivním chemikáliím a zlepšenou mechanickou pevnost, což je nezbytné pro opakované použití. Opakovaně použitelné oděvy je nutné po každém použití (pokud byly vystaveny chemikáliím) dekontaminovat (vyčistit).

Oděvy chránící před prachem (prachotěsné oblečení)

Pokud pracovníci přijdou do styku s netoxickým prachem, měli by nosit prachotěsný oděv, který je navržen tak, aby zabránil pronikání prachu. Obvykle se jedná o kombinézy s přiléhavými manžetami a kotníky a límcem nebo kapucí. Tento typ oděvu je vyroben převážně z tkanin se speciálními vazbami, které zajišťují dostatečnou prachotěsnost a zároveň umožňují omezené proudění vzduchu.
Pro ochranu před toxickým prachem (např. azbestem) by oděvy měly splňovat požadavky normy EN 13982-1, zejména pokud jde o vnitřní netěsnost. Podle výše uvedené klasifikace je prachotěsný oděv klasifikován jako protichemický ochranný oděv typu 5 a je nejčastěji vyroben z potažené polypropylenové netkané textilie, jako je Tyvek.

Oděvy, které chrání před kapalnými chemikáliemi

Pokud existuje riziko kontaktu s nebezpečnými látkami v kapalné formě, měl by být ochranný oděv vybrán s ohledem na intenzitu působení kapaliny :

• Ochranný oděv proti postříkání kapalinami – typ 6 – Poskytuje ochranu před krátkodobým kontaktem s kapalnými chemikáliemi nízké intenzity, např. náhodným rozlitím olejů a rozpouštědel, a oděv chránící před zředěnými kyselinami a zásadami. Oděv může být vyroben z impregnovaných tkanin a netkaných textilií. Je lehký a prodyšný. Parametry, které charakterizují ochranné vlastnosti materiálů určených pro ochranný oděv proti postříkání kapalnými chemikáliemi, jsou index vodoodpudivosti a index propustnosti.
• Oděv odolný proti postřiku – typ 4 – Tento oděv by měl být nepropustný pro kapaliny odolné proti postřiku. Je vyroben z materiálů potažených plastem s různým stupněm odolnosti vůči chemikáliím. Pokyny by měly obsahovat tabulku chemické odolnosti poskytnutou výrobcem. Uživatelská příručka by navíc měla obsahovat informace o době průniku dané látky materiálem (třída odolnosti). Oděv odolný proti postřiku se používá například pro postřik rostlin, malování atd.
• Ochranný oděv proti proudu kapaliny – typ 3 – Požadavky na materiály jsou stejné jako u výše uvedeného oděvu typu 4, ale tento oděv by měl být navržen a utěsněn tak, aby se minimalizovalo riziko úniku v důsledku tlakového proudu kapaliny.

Plynotěsný ochranný oděv

Pro ochranu před chemikáliemi ve formě plynů, par, kapalin a jemných částic je nezbytné pracovníka zcela izolovat od okolního prostředí. K tomuto účelu se používá plynotěsný oděv . V kombinaci s izolačními ochrannými prostředky dýchacích cest poskytuje účinnou bariéru oddělující lidské tělo od chemicky kontaminovaného pracovního prostředí.
Plynotěsné oblečení se skládá z obleku s botami, zapínanými plynotěsným zipem, a rukavic připevněných k rukávům obleku speciálními, pevnými svorkami.

Podle klasifikace EN 943-1 se plynotěsné oděvy dodávají ve dvou typech:

• typ 1 – oděv chránící celé tělo, má plynotěsné vlastnosti – splňuje požadavky zkoušky těsnosti dle normy EN 464,
• typ 2 - oděv chránící celé tělo, ale nesplňující požadavky zkoušky těsnosti dle normy EN 464, u kterého je ochrany proti pronikání nebezpečných látek dosaženo přetlakem uvnitř obleku.

V rámci typu 1 existují tři typy plynotěsného oděvu:

• typ 1a - oděv vybavený dýchacím přístrojem nošeným uvnitř obleku - ochranné prostředky dýchacích cest jsou chráněny oblekem před účinky nebezpečných médií,
• typ 1b - oděv s dýchacím přístrojem nošený mimo oblek - ochranné prostředky dýchacích cest nejsou chráněny před účinky nebezpečných médií
• typ 1c - oděvy s přívodem dýchatelného vzduchu z externího potrubí stlačeného vzduchu.

Výběr oblečení, které chrání před chemickými látkami

Nejprve je nutné podniknout kroky k odstranění nebo zmírnění příčiny nebezpečí. Používání protichemických ochranných oděvů a dalších OOPP je poslední překážkou ochrany zaměstnanců. Jejich použití je nezbytné, pokud i přes jiná preventivní opatření riziko přetrvává.

Jak vybrat ochranný oděv proti chemikáliím?

• Identifikace chemikálie – Musíte znát typ chemikálie a její formu (plyn, pára, kapalina, prach). Musíte vzít v úvahu možnou změnu skupenství (např. z kapaliny na plyn) v důsledku zvýšení teploty. To vám umožní provést předběžný výběr požadovaného typu oděvu dle výše uvedených norem CE (typy 1 až 6).
• Identifikace dalších nebezpečí – pracoviště může být vystaveno dalším nebezpečím, jako jsou vysoké teploty, horké stříkance, výbušné atmosféry, biologické látky, záření, elektrostatická nebezpečí a ostré hrany. Ochranné oděvy musí také splňovat požadavky týkající se těchto nebezpečí.
• Stanovení intenzity expozice chemické látky – to se týká kapalné formy. Je třeba určit, zda je riziko náhodné, spočívající v kontaminaci škodlivou kapalinou, zda je kapalina ve formě aerosolu, nebo zda může dojít k intenzivnímu rozstřikování pod vysokým tlakem. To umožní klasifikaci jako typ 6, 4 nebo 3 podle výše uvedených norem CE.
• Stanovení koncentrace a toxicity chemické látky – žádný oděv nezaručuje 100% těsnost. Například podle normy pro oděvy typu 5 je 15% únik do obleku přijatelný u 8 z 10 testovaných obleků. Pokud je látka (prach) vysoce toxická a/nebo je přítomna ve vysokých koncentracích, měla by se úroveň ochrany zvýšit výběrem obleku klasifikovaného jako typ 4 nebo 3, v extrémních případech dokonce typ 1.
• Kontrola doby průniku – každý výrobce by měl mít tabulky s uvedením doby, za kterou chemikálie pronikne materiálem. To umožňuje zajistit odpovídající ochranu a zároveň optimalizovat náklady na oděv. Typ chemikálie a její koncentrace určují výběr materiálu oděvu.
• Stanovení rizika mechanického poškození – chemické ochranné vlastnosti oděvu budou zachovány pouze tehdy, pokud nedojde k mechanickému poškození materiálu ani švů. Je nutné analyzovat intenzitu práce a potenciální riziko ostrých hran a drsných povrchů. Mechanické vlastnosti materiálu a švů jsou charakterizovány ve třídách, což umožňuje porovnání a výběr.
• Pracovní pohodlí – Čím vyšší je úroveň ochrany, tím nižší je pohodlí při nošení obleku. Těžký materiál je méně pružný a ohebný a není prodyšný. Pohodlí je také ovlivněno střihem a vhodnou velikostí obleku, což zajišťuje volnost pohybu.

Další poznámky

• Normy pro protichemické ochranné oděvy specifikují pouze minimální požadavky na mechanické a ochranné parametry, včetně například těsnosti. V praxi se oděvy klasifikované jako stejný typ (splňující stejnou normu) mohou výrazně lišit v závislosti na modelu a výrobci.
• Ochranné oděvy typu 3, 4 a 6 zahrnují také tzv. částečnou ochranu těla, jako jsou laboratorní pláště, přední zástěry, ochranné rukávy, montérky a kapuce. (Doplňkové označení „PB“)
• Abyste si vybrali správnou ochranu před hrozbami, musíte je pečlivě posoudit.
• Je třeba zvážit i další vybavení, které chrání před chemikáliemi, včetně ochrany dýchacích cest, rukavic odolných vůči chemikáliím a ochrany obličeje a očí. Ochranné prostředky by měly být kompatibilní a neměly by snižovat ochranné vlastnosti. Zajistěte dostatečné utěsnění mezi oděvem, rukavicemi, obuví nebo maskou.

Bezpečná pracovní doba v protichemickém ochranném oděvu

Těsné ochranné oblečení narušuje výměnu tepla a vlhkosti mezi tělem a prostředím. Teplo generované tělem pracovníka nemůže být plně předáno do prostředí. Poté se hromadí pod ochrannou bariérou, což vede ke zvýšení tělesné teploty, zatímco intenzivní pocení zvyšuje vlhkost mikroklimatu pod oděvem. Intenzita těchto procesů závisí na fyzické zátěži, klimatických podmínkách v okolním prostředí a celkovém ochranném oděvu. Studie ukázaly, že používání bariérového ochranného oděvu zatěžuje tělo nositele, především jeho kardiovaskulární systém, během fyzické námahy. U stejných úkolů vykonávaných v plynotěsném obleku je výdej energie o 11 až 34 % vyšší než u džínovém oblečení. Při intenzivní práci v bariérovém ochranném oděvu, který nepropouští vodní páru, je nutná správná organizace práce, která zahrnuje přestávky nezbytné pro regeneraci těla. Pracovní doba a doby přestávek závisí na intenzitě námahy, pracovní teplotě a individuálních charakteristikách zaměstnance a měly by být stanoveny službami odpovědnými za bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Pro práci by měli být vybíráni zdraví lidé s normálním krevním tlakem, vysokou fyzickou zdatností a funkčním potním systémem.
Pro snížení nepohodlí při práci v ochranném oděvu s bariérovým mechanismem by se pod něj mělo nosit speciální spodní prádlo s podšívkou vyrobené z dvojité vrstvy úpletu. Ochranný oděv se nosí přímo přes spodní prádlo. Podšívkové spodní prádlo snižuje nepohodlí a účinně odvádí pot od pokožky nositele, přičemž zůstává suché.